Nadace Albatros pořádala v pondělí 14.9. online panelovou diskuzi na téma peer-to-peer učení. Proč je to právě dnes důležité téma? 

Peer-to-peer znamená rovný s rovným. Ve vzdělávání se tento termín používá pro situaci, kdy vyučování neprobíhá z pozice autority, učitele, zaručeně moudřejšího dospěláka. Jde o proces vzájemné výměny informací mezi dvěma a více rovnocennými účastníky, kteří sdílí touhu nebo potřebu dozvědět se něco víc. V situaci, kdy se do škol vrací děti s výrazně odlišnou zkušeností a úrovní vědomostí po nucené distanční výuce, je vzájemné učení jedna z doporučených cest, jak rozdíly mezi žáky zmenšovat. V situaci, kdy není jisté, jak a kdy bude klasická výuka opět vykolejena, je vzájemné učení cestou, jak kontinuitu vzdělávání udržet co nejdéle. Jak se na peer-to-peer dívá finalista cen Global Teachers prize a propagátor využívání moderních technologií ve školách? Jaký je pohled učitelky, která vyučuje děti i dospělé přímo v rodinách a jak se na společné učení dívá skrz mentální proces čtení?  A v neposlední řadě - jaký je pohled samotných studentů středních škol? Jak do toho všeho zapadá talentify.me?

Talentify.me: Vrstevnické učení jako podpora nejen v době distanční výuky

Frontální výuka, kdy se žáci dozvídají fakta od „vševědoucího“ učitele, už sama o sobě nestačí. Je potřeba rozvíjet i sociální kompetence a dovednosti pro rychle se vyvíjející se svět. Jedním z účinných doplňků klasické výuky je vrstevnické učení, které z žáků dělá aktivní účastníky vzdělávacího procesu, posiluje vzájemné vztahy a přináší výhody všem zúčastněným stranám. Výzva k podpoře vrstevnického doučování se objevuje i v novém metodickém pokynu k distanční výuce od MŠMT. 

Shodli se na tom také účastníci zářijové panelové diskuze o peer-to-peer učení, která se konala pod záštitou Nadace Albatros. Diskutovali zástupci učitelů Petra Dočkalová a Bohuslav Hora, rakouský sociální inovátor Bernhard Hofer a zástupci studentů z Národního parlamentu dětí a mládeže Kateřina Badeová a Michael Čermák, který debatu moderoval.

Dvanáctiminutový sestřih z panelové diskuze naleznete zde: VIDEO - setřih

„Již při zahájení školního roku bylo patrné, že se jakákoliv podpora ve vzdělání bude tento rok hodit více než jindy,“ říká ředitelka Nadace Albatros Jindra Marešová, která stojí za nápadem sezvat k diskuzi o vrstevnickém učení různé aktéry. V rámci debaty také představila nástroj, který se na peer-to-peer učení přímo zaměřuje. Nadace Albatros jej převzala z Rakouska, kde funguje od roku 2015 a přizpůsobila jej pro české prostředí. 

Předsedkyně správní rady Nadace Albatros a impact investorka Silke Horáková vzpomněla na svou dětskou zkušenost s doučováním dívky z chudých poměrů a na poznání, jak jim to oběma nejen pomohlo, ale také je to sblížilo. Před několika lety se setkala s Bernhardem Hoferem, zakladatelem rakouské platformy talentify.me. Uvědomila si, že jde o nástroj, který může děti podpořit v učení, ale má i potenciál sbližovat lidi z různých sociálních skupin. Podle Silke Horákové může právě v současné době vrstevnické učení a konkrétně talentify.me přispět k tomu, že vzdělávání nebude vlivem pandemie tolik trpět.

„Učení je nikdy nekončicí vzájemně se obohacující proces,” prohlásila mimo jiné Petra Dočkalová. Dlouhodobě se věnuje zakládání tzv. spoluučících se skupin, pro které čerpá inspiraci v hodnotovém vzdělávání Cyril Mooney. Ve svém pohledu na vrstevnické učení zdůraznila, že děti svou učící zkušenost často zprostředkovávají spontánněji než dospělí. Věří, že děti jsou velcí učitelé a je třeba jim dát prostor – sama sebe ve spoluučících skupinách upozaďuje na roli průvodce, aby 20% obsahu šlo od ní a 80% od samotných žáků. Co se týká zavádění nových nástrojů na podporu vrstevnického učení, věří Dočkalová, že děti s tím problém mít nebudou, stačí, když jim někdo ze školy takovou možnost představí.

Bohuslav Hora je známý pedagog, člen výkonného výboru Učitelské platformy, který se dlouhodobě zabývá propagací ICT ve výuce. V roce 2017 se dostal do finále soutěže Global Teacher Prize. „Sami se nejlépe učíme, když někoho učíme. A proč tu příležitost nedat našim žákům,“ řekl k tématu vrstevnického učení. Zmínil také jeho význam pro posilování skupinových vrstevnických vztahů. Při kontrole práce vnímají děti připomínky od svých vrstevníků lépe než od učitelů. Pro Bohuslava Horu je také důležité téma bezpečnosti na internetu. Jako učitel chce dětem jít příkladem a používá jen dostatečně zabezpečené online nástroje. Tipy pro vrstevnické učení s diváky diskuse sdílel přes elektronickou nástěnku Padlet https://cs.padlet.com/. 

Pro Kateřinu Badeovou, místopředsedkyni Národního parlamentu dětí a mládeže, představuje vrstevnické učení hlavně vzájemné doučování. Nahlíží na něj jako na příležitost využít při učení individuální přístup, který je obtížné uplatňovat ve třídě s jedním učitelem na třicet žáků. Sama má s doučováním zkušenost a mohla tak vidět, jak se její žačka rychle zlepšuje, když společně našly způsob, jak ji látku nejlépe přiblížit. Kateřina Badeová také povzbuzuje ostatní vrstevníky, aby neměli strach doučovat ostatní: „Každý děláme chyby a vrstevník, kterého doučujete, bude mít pro vaše případné chyby pochopení.“

Bernhard Hofer se připojil na dálku z Vídně, diskusi sledoval díky simultánnímu překladu. Nejdříve připomněl, že požadavky na to, co by člověk měl umět, až vyjde ze školy, se mění velmi rychle, zatímco školní systém se za posledních sto padesát let zas tak moc nezměnil. Upozornil na studii o kompetencích potřebných v roce 2020, kterou před deseti lety vytvořil Institute For The Future pro Výzkumný ústav University Of Phoenix (celá studie zde). Výsledky studie vypadají velmi aktuálně, zmiňují například sociální inteligenci, schopnost virtuální spolupráce, mezikulturní kompetence nebo mediální gramotnost. „My tedy víme, co potřebujeme, ale je velmi těžké přetavit to do vzdělávacího systému,“ shrnul Hofer českou i rakouskou realitu. Když před pěti lety přemýšlel o tom, čím oživit současné školství, vzpomněl si na osobní zkušenost s peer-to-peer učením na vysoké škole. Tak se zrodil nápad na založení sítě talentify.me. Projekt měl původně pomoci chudším studentům, aby mohli dosáhnout na jinak nákladné doučování. Záhy se z něj stala platforma, která pomáhá všem – doučovaní látku od vrstevníků lépe chápou a doučující získávají cenné kompetence pro život. Do talentify.me postupně přibyla možnost učit se vzájemně i jiné věci než školní předměty, například hru na hudební nástroj nebo sport. Také zde vznikly herní prvky, které dělají platformu zábavnější a umožňují uživatelům sledovat vlastní vývoj pomocí získávání bonusových bodů a postupu do dalších úrovní. „Jde o základní koncept učení, kdy jeden člověk něco naučí druhého člověka,“ říká Bernhard Hofer. Nejde tedy o nic nového nebo lepšího než klasická škola. „Když učitel v klasickém školním uspořádání využívá i peer-to-peer učení, může to být perfektní kombinace normální školy, učení se jeden od druhého a různých nástrojů, které můžete využít.“ Pomocí těchto nástrojů mohou žáci rozvíjet celou škálu kompetencí pro 21. století.

Záznam z diskuse včetně navazujících workshopů je ke shlédnutí zde: VIDEO - záznam